ZOUIT: Záplavové a podpovodňové zóny – Právní centrum Two M
Právní centrum „Two M“ poskytuje kvalifikovanou právní pomoc v otázkách týkajících se zařazení pozemků do záplavových a podpovodňových zón.
- Bezplatná konzultace na telefonu: +7 (495) 989-47-25
- Telefonní číslo WhatsApp +7 (903) 722-35-09
- Nebo napište svůj dotaz a informace o nemovitosti ve formuláři ve spodní části této stránky.
Záplavové zóny, záplavy – jedná se o jeden z typů zón se zvláštními podmínkami pro využívání území (dále jen ZOUIT).
Zóny záplav a záplav se zřizují a mění ve vztahu k územím vystaveným negativnímu vlivu vody, která nejsou vybavena stavbami a (nebo) inženýrskými ochrannými metodami.
Kdy jsou zřizovány záplavové a záplavové zóny?
Záplavové zóny a zóny podmáčení se zřizují, mění a zanikají rozhodnutím Federální agentury pro vodní zdroje.
Záplavové zóny jsou stanoveny ve vztahu k:
- území sousedící s neregulovanými vodními toky, která jsou zaplavována během vysokých vod a přívalových povodní s jednoprocentní pravděpodobností (opakování jednou za 100 let), s přihlédnutím ke skutečně zaplaveným územím za předchozích 100 let pozorování;
- území přiléhající k ústím vodních toků, která jsou zaplavena v důsledku bouřkových vln s odhadovanou pravděpodobností jednoho procenta;
- území sousedící s přírodními vodními útvary, které jsou zaplaveny při hladině vody ve výši jednoho procenta;
- území sousedící s nádržemi, která jsou zaplavena při hladinách vody odpovídajících hladině zpětného toku nádrže při průchodu povodní s pravděpodobností jednoho procenta;
- území přiléhající k regulovaným vodním tokům v dolních bazénech vodních elektráren, která jsou zaplavována při průchodu vodních elektráren povodněmi o hodnotě jednoho procenta odhadované hladiny povodně;
- území přiléhající k úsekům vodních toků, které jsou zaplaveny v důsledku ledových zácp s odhadovanou pravděpodobností jednoho procenta.
Záplavové zóny jsou stanoveny ve vztahu k územím sousedícím se záplavovými zónami.
Hranice záplavových zón se stanoví rovnoběžně s hranicemi záplavových zón ve vzdálenosti 50 metrů od nich pro řeky, potoky, jezera a nádrže.
Za zmínku stojí, že do 01.01.2028 nemusí být informace o této zóně, stejně jako o dalších ZOUIT, obsaženy v Jednotném státním registru nemovitostí, ale to neznamená, že se omezení stanovená těmito zónami nevztahují na oblasti a objekty nacházející se v rozsahu jejich překrývání. Více informací o tom, jak zjistit, zda se lokalita protíná s nějakou ZOUIT, naleznete zde.
Právníci společnosti „Two M“ pomohou pochopit problematiku související se záplavovou zónou a podpovrchovou vodou.
Právní centrum „Two M“ má rozsáhlé zkušenosti s řešením praktických problémů souvisejících s otázkami umístění lokality v hranicích záplavové a podpovodňové zóny.
Specializace na pozemkové právo, nemovitosti a stavebnictví nám umožňuje soustředit se na rozvoj kompetencí právníků v této oblasti. Díky tomu se mnoho právních pozic, které se právníkům „Two M“ podařilo u soudu obhájit, stává praxí, kterou soudy používají v jiných sporech.
Právníci pomohou majitelům pozemků nacházejících se v záplavových a nedostatečně zásobovaných zónách:
- Pochopit omezení stanovená těmito zónami, určit druhy činností, které jsou povoleny a/nebo naopak zakázány, a to z důvodu zařazení lokality do zóny se zvláštními podmínkami užívání (v rámci auditu urbanistického plánování);
- Zdůvodněte možnost provádění stavebních a dalších činností v této oblasti, které jsou v takové zóně povoleny s výhradami (například při navrhování dodatečných ochranných konstrukcí).
Omezení v záplavové a záplavové zóně
V hranicích záplavových zón je zakázáno:
- výstavba investičních projektů, které nejsou opatřeny inženýrskými konstrukcemi na ochranu území a objektů před negativním dopadem vody;
- využití odpadních vod ke zlepšení úrodnosti půdy;
- umisťování hřbitovů, zařízení na likvidaci biologického odpadu a dalších zařízení spojených s biologickým nebo chemickým dopadem na životní prostředí;
- provádění leteckých opatření k boji proti škodlivým organismům.
Co souvisí s inženýrskou ochranou před negativním vlivem vody?
Mezi technické prostředky ochrany objektů před negativními vlivy vody patří následující opatření:
- výstavba vodoochranných přehrad, ochranných pobřežních konstrukcí a dalších inženýrských staveb zaměřených na ochranu;
- umělé zvýšení povrchu území budováním pilotových základů.
Pro bezplatnou předběžnou analýzu problémů týkajících se záplavové zóny a podtopení prosím uveďte katastrální číslo nebo adresu nemovitosti ve formuláři níže. Můžete nás také kontaktovat prostřednictvím WhatsApp.
Také k tématu
- Vodní plocha v hranicích pozemku
- Vodní ochranné pásmo
- Pobřežní pás vodního útvaru
- Zóna hygienické ochrany zásobování pitnou vodou v Moskvě
Ruská legislativa zpřísnila pravidla pro výstavbu v zatopených a podmořských zónách. To sice nezakazuje výstavbu úplně, ale vyžaduje splnění určitých požadavků.
Obsah:
- Výstavba v záplavových oblastech a v záplavových oblastech. Legislativní aspekty
- Pojmy a definice
- Proč je potřeba projekt inženýrské ochrany proti povodním a záplavám?
- Základní metody inženýrské ochrany území před povodněmi a záplavami
- Jaké projekty inženýrské ochrany vyvíjí GEOIZOL Project
- Nezbytné údaje pro návrh inženýrské ochrany
- Postup pro návrh inženýrské ochrany
- Jak určit hranice záplavových a podpovodňových zón (video)
Stavba v záplavových a zaplavovacích zónách. Legislativní aspekty
Postup pro stanovení záplavových a nedostatečně zaplavených zón je stanoven usnesením vlády Ruské federace ze dne 18. dubna 2014 č. 360.
Podle dokumentu hranice záplavových a inundačních zón stanoví územní orgány Federální agentury pro vodní zdroje a údaje o těchto oblastech se zapisují do Jednotného státního registru nemovitostí (USRRE). Status území lze změnit až po pominutí nebezpečí – vodní útvar přestane existovat.
Vodní zákoník Ruské federace (článek 67.1) zakazuje investiční výstavbu v hranicích záplavových a podpovodňových zón bez zajištění inženýrské ochrany.
V roce 2022 Státní duma novelizovala článek 67.1 vodního zákoníku a doplnila odstavec 4 o seznam technických ochranných opatření, která měla zjednodušit výstavbu zařízení v oblastech náchylných k záplavám. Současná verze zákona však vyžaduje ochranu nejen samotného zařízení, ale i přilehlého území.
Termíny a definice
Záplavy – jedná se o pokrytí plochy vodou v důsledku zvýšení její hladiny v nádrži.
Záplavy – jedná se o kritické zvýšení hladiny podzemní vody, které s sebou nese negativní důsledky.
Inženýrská ochrana území před povodněmi a záplavami – soubor opatření a struktur zaměřených na prevenci nebezpečných procesů nebo eliminaci jejich negativních důsledků.
Proč je potřeba projekt inženýrské ochrany proti povodním a záplavám?
Projekty inženýrské ochrany se vypracovávají jak pro navrhované budovy a stavby, tak pro stávající objekty. Může se jednat o jednotlivé budovy, podniky, obce, infrastrukturní objekty (silnice a železnice, inženýrské sítě) atd.
Pro získání stavebního povolení v zatopené nebo podmořské oblasti, jakož i pro uvedení vybudovaných zařízení do provozu, je nutné provést opatření inženýrské ochrany (v některých případech i dostupnost projektové dokumentace).
Hlavní metody inženýrské ochrany území před povodněmi a záplavami:
— umělé zvýšení povrchu území na nezaplavitelné plánovací značky (například vytvoření náspu pod chráněnými stavbami);
— opevnění území – vytváření hrází, náspů nebo jiných uzavírajících konstrukcí, které zabraňují šíření vody;
— instalace konstrukcí pro regulaci koryt a konstrukcí pro regulaci a odvádění povrchového odtoku;
— instalace systematických odvodňovacích systémů a místních odvodňovacích systémů pro odvádění vody (včetně dalších opatření ke snížení hladiny vody);
— instalace protizatékacích clon a zástěn;
— ochrana inženýrských sítí vedoucích vodou (v případě rizik způsobených člověkem).
Mezi pomocné prostředky inženýrské ochrany patří využití přirozených vlastností přírodních systémů:
— čištění koryt řek a vzdutých toků za účelem zlepšení účinnosti odvádění vody;
– výsadba hygrofytních stromů pro zlepšení odvodnění.
Metody ochrany se vybírají na základě specifik chráněného území, typu nebezpečného jevu a technického a ekonomického srovnání možností.
Nejefektivnějším řešením pro velké projekty je provedení studie proveditelnosti v předprojektové fázi. Projekt GEOIZOL provedl tyto práce v rámci integrovaného rozvoje území v oblasti jezera Černoje ve městě Kurgan.
Při navrhování inženýrských ochranných opatření proti povodním a záplavám projektanti zohledňují související rizika vzniku nebezpečných geologických procesů (sesuvy půdy, kras a sufuze, ničení pobřeží atd.), přítomnost slabých a specifických zemin a také rizika spojená se seismickou aktivitou.
„GEOIZOL project“ provádí jak komplexní návrh inženýrských ochranných opatření pro území, tak poskytuje individuální projekční služby.
Náklady na projektování inženýrské ochrany
Opatření technické ochrany jsou poměrně drahá, jejich náklady mohou dosáhnout desítek a dokonce stovek milionů rublů. Zároveň podíl projektování činí asi 5-10 % nákladů na stavební a instalační práce.
„Projekt GEOIZOL“ se zabývá především středními a velkými objekty, například když je nutné pro obec nebo podnik zajistit ochranu před povodněmi a záplavami, nebo když délka pobřeží přesahuje 500 metrů. Každý případ je však posuzován individuálně.
Nezbytné údaje pro návrh inženýrské ochrany
Pro výběr optimálního technického řešení a následné vypracování projektu inženýrské ochrany jsou nutné následující vstupní údaje:
— topografický průzkum a/nebo topografický plán chráněné oblasti;
— celkový plán nebo dispoziční schéma chráněných objektů;
— výsledky inženýrskogeologických a hydrometeorologických průzkumů;
— výsledky dlouhodobých pozorování režimu povrchových a podzemních vod.
Během analýzy vstupních dat se určuje dostatečnost poskytnutých informací nebo potřeba dalších informací.
Postup pro návrh inženýrské ochrany
Realizaci komplexního návrhu inženýrské ochrany proti povodním a záplavám lze rozdělit do následujících fází:
— analýza vstupních dat;
— provádění dodatečných průzkumů a šetření, návštěva místa (v případě potřeby);
— vývoj konstrukčních specifikací;
— vývoj a koordinace konceptu inženýrské ochrany (s výběrem optimální varianty);
— návrh (vypracování specializované části v projektové dokumentaci nebo příprava vysvětlující poznámky);
— schválení odbornými orgány (je-li to nutné);
— autorský dozor během stavebních a instalačních prací.
Jak určit hranice záplavových a podpovodňových zón (video)
Zda se váš pozemek nachází v záplavových a podpovodňových zónách (ZOUIT), snadno zjistíte pomocí veřejné katastrální mapy.
Nejprve si vyhledejte svůj pozemek podle katastrálního čísla. Poté zapněte vrstvu „Zóny se zvláštními podmínkami využití území“ – takové zóny jsou zvýrazněny zeleně. Jasně uvidíte, zda váš pozemek spadá do hranic takových zón, či nikoli. Podrobnější informace ve videu.
