Vlastnosti hygieny ústní dutiny u psů, veterinární stomatolog

Podle Americké veterinární stomatologické společnosti trpí parodontitidou více než 85 % psů a koček starších 4 let. Parodontitida je obvykle způsobena špatnou ústní hygienou. Nejprve se během života zvířete na zubech objeví měkký plak (přichytí se substrát), to je výchozí bod (začátek) tvorby zubního kamene, postupem času se měkkého plaku, zejména v oblasti dásní zubu, přibývá, ten tvrdne, dochází k postupnému tlaku na okraj dásně, dochází k narušení spojení mezi sklovinnou skořápkou (kutikulou) a vnitřní epiteliální výstelkou gingiválního okraje, to vše je doprovázeno zánětlivým procesem a vede ke vzniku parodontálních kapes. Tvorba zubního kamene závisí na složení slin, přítomnosti zánětlivých procesů v ústní dutině, stavu vnitřních orgánů, povaze a složení krmiva.

Proto je v první řadě nutné sledovat ústní hygienu zvířete. Je důležité, aby majitel zvířete čistil zuby svému mazlíčkovi 2–3krát týdně, a to neustále. Navíc musí být zvíře na tyto postupy zvyklé již od útlého věku. Je také nutné jednou za 6 měsíců navštívit veterináře, tj. sledovat hygienický stav ústní dutiny.

Náchylnost

Do rizikové skupiny patří zejména miniaturní plemena psů: Yorkshirský teriér, toy teriér, toy pudl, čivava, ši-cu, špic atd. Při vyšetření ústní dutiny může mít zubní kámen i 7měsíční pes. To je způsobeno převahou měkké potravy ve stravě těchto plemen, v důsledku čehož se zuby při konzumaci krmiva nečistí od měkkého plaku. To je také způsobeno plemennou predispozicí.

Obvykle je zvíře přivedeno k lékaři, když majitelé začnou pociťovat nepříjemný zápach z ústní dutiny, poté se může objevit bolest při jídle, teplotní citlivost (bolest, podráždění při jídle horkého nebo studeného jídla), selektivní konzumace potravy (jí měkké jídlo, nejí tvrdé jídlo) a možná i úplné odmítnutí jídla, časem lze pozorovat změnu barvy slin, protože se ve slinách objevují krevní pruhy.

Při vyšetření ústní dutiny se vizualizují odontoklastické usazeniny – zubní kámen, veterinář může vidět poruchy skusu, známky stomatitidy, gingivitidy, parodontitidy. Tyto klinické příznaky jsou doprovázeny nepříjemným zápachem z ústní dutiny a mohou být přítomny i: bolest při palpaci dásní, čelisti a tlaku jakýmkoli zubním nástrojem na zub (například zednickou lžící). Stupeň parodontitidy lze posoudit klinickými příznaky, hloubkou parodontální kapsy (stanovenou instrumentálně) a radiograficky.

Kromě vizuální a instrumentální diagnostiky je možné využít barevné testy.

Barevný test č. 1 — je určen k detekci zánětlivých procesů měkkých tkání v ústní dutině (Schillerův-Pisarevův test). Test se používá k určení prevalence zánětu, stanovení účinnosti léčby, kyretáži parodontálních kapes a k detekci subgingiválních zubních ložisek. Zanícené dásně jsou zbarveny od světle hnědé po tmavě hnědou, v závislosti na stupni zánětu. Pokud se zbarvení neprojeví, test je negativní, není přítomen zánětlivý proces.

Barevný test č. 2 — je určen k detekci změkčené skloviny a dentinu, tj. detekuje destrukci těchto tkání. Zuby se očistí od tvrdého a měkkého plaku, „barevný test č. 2“ se nanese rovnoměrně po dobu 1 minuty, opláchne se vodou, poškozené oblasti skloviny a dentinu se zbarví červenofialově.

Barevný test č. 3 – je určen k detekci měkkého a tvrdého zubního plaku a k posouzení ústní hygieny. Po aplikaci „barevného testu č. 3“ na povrch zubů a jeho opláchnutí se plak zbarví do modra.

Léčba

Veterinární lékař nejprve dezinfikuje ústní dutinu. Dezinfekce ústní dutiny začíná odstraněním velkých vrstev zubního kamene speciálními kleštěmi. Poté se zahájí ultrazvukové čištění zubů. Je nutné důkladně vyčistit zubní štěrbiny od odontoklastických usazenin, nesmí se ztratit ze zřetele ani lingvální strana zubů, zejména pokud se na nich nacházejí i drobné parodontální kapsy. V případech parodontitidy je nutné parodontální kapsy důkladně dezinfikovat, někdy jsou tak hluboké, že je nutný chirurgický zákrok, tj. provede se vertikální řez dásní, odklopí se gingivální lalok, dezinfikuje se krček zubu, kořenová část zubu, poté se tato část zubu uzavře gingiválním lalokem a aplikují se stehy. Pokud odstraníme odontoklastické usazeniny pouze z korunkové části zubu, nemusíme pozorovat žádné významné klinické změny k lepšímu, nebo dosáhneme dočasného zlepšení, protože zubní kámen v parodontálních kapsách bude mít svůj patologický účinek, tj. bude se hromadit měkký plak, na tkáně bude vyvíjen mechanický tlak v horizontálním i vertikálním směru a zánětlivý proces se zesílí.

Při sanitaci dutiny ústní je nutné důkladně očistit od odontoklastických usazenin, takže na konci sanitace dutiny ústní ultrazvukovým odstraňovačem zubního kamene uvidí veterinář zuby zcela čisté (očištěné od zubního kamene), ale to zdaleka není pravda. Pokud si zuby obarvíte barevným testem č. 2 nebo č. 3 dle návodu, pak se po smytí barevného testu vizualizují některé barevné části zubů. Aby se tedy sanitace dutiny ústní skutečně provedla kvalitní, je nutné ji zakončit leštěním zubů (obrázek 5) speciálními zubními kartáčky, gumičkami, použitím speciální zubní abrazivní pasty (obrázek 6).

Během leštění zubů veterinář odstraňuje měkký plak, povrch zubu se stává hladkým, což ztěžuje přichycení substrátu a v důsledku toho prodlužuje dobu tvorby měkkého plaku. Po leštění se doporučuje zuby znovu ošetřit barevným testem č. 2 nebo č. 3, aby se zajistilo, že manipulace byla provedena kvalitativně.

Po sanitaci ústní dutiny se doporučuje po krmení po dobu 0,09-7 dnů předepsat ošetření dásní a postižených sliznic 10% roztokem chlorhexidinu, Lugolovým roztokem, Holisalem nebo mastí Metrogyl Denta. Výše uvedené léky se předepisují na základě specifické patologie a stupně šíření a komplikací zánětlivého procesu. V závažných případech se doporučuje předepsat antibiotickou terapii.

B) Po ultrazvukovém čištění, barvení barevným testem č. 2 (vizualizace měkkého plaku);

B) Po leštění speciálními kartáči a abrazivní pastou, opakovaném natření barevným testem č. 2, jsou viditelné drobné usazeniny měkkého plaku;

D) Po konečném leštění nezůstává žádný měkký povlak.