Proč komáři v Altajské oblasti přežili nepřízeň počasí a kolik jich bude v létě – Tolk 11.06.2024/XNUMX/XNUMX

Krev sající hmyz v Altajském kraji, navzdory skutečnosti, že jejich „hospodářská zvířata“ měla být kvůli špatnému počasí proředěna, připravuje „protiútok“: v Barnaulu je stále dostatek komárů, jak poznamenávají obyvatelé města. Jejich velikost a chuť k jídlu jsou také často působivé – letos se do regionu vydali lovit skuteční brojleři. Jak se hmyzu podařilo přežít deště a bouře, kdy skončí „komáří sezóna“ a jak bohaté na vrzání a kousání bude léto 2024, řekla korespondentovi „Tolky“ doktorka biologických věd, profesorka Ljudmila Komarovová.

„Záloha“ od komárů

I přes silné deště a nízké teploty se létajícím krvesajcům stále docela daří.

Podle odborníka letos na Altaji krev sajícím bratřím dominují obří komáři, kteří jsou schopni na jedno kousnutí vzít mnohem více krve.

„Teď je nepříznivé období, nebudou moci klást vajíčka, protože už nejsou pohlavně dospělé samice a samci. Uhynuli, spláchla je voda, vyplavilo je. Samozřejmě v hluboké tajze, kde nejsou žádná otevřená prostranství, mýtiny, se schovávají na odlehlých místech. Ale v otevřených městských oblastech, v osadách se neobjevují a v blízké budoucnosti se neobjeví,“ informovala před časem Ljudmila Komarovová. A nutno říct, že v té době hmyz opravdu netrápil.

Zdá se však, že v některých částech regionu si komáři hrají na schovávanou mnohem lépe. V Barnaulu tedy nedochází k žádnému znatelnému poklesu jejich počtu. Což, jak poznamenal expert v novém rozhovoru s korespondentem „Tolky“, lze vysvětlit přítomností stejných úkrytů: od městských lesních plantáží až po samotné lesy.

To naznačuje, že obraz Barnaulu jako velmi „zeleného“ města na jedné straně odpovídá realitě, na druhé straně bohužel pro obyvatele města neznamená jen výhody. Zároveň v Bijsku, kde sama odbornice žije, se podle jejích pozorování počet hmyzu skutečně snížil.

Letos v létě nebude tolik komárů, jak dříve předpovídali vědci. Déšť a chladné počasí výrazně snížily populaci krvesavic.

„Dříve se hmyzu hemžily mraky, ale teď, až na vzácné výjimky, je tu jen jeden nebo dva komáři,“ řekl biolog.

Krevsající „zoo“

Biolog se však mnohem více zabývá výskytem pakomárů než komárů: v podstatě se jedná o tytéž komáry (nebo jejich nejbližší příbuzné), lišící se strukturou ústního aparátu. Tito zástupci komářího bratrstva mají roztřepený sosák, díky kterému trhají lidskou i jinou kůži. V důsledku toho je bolest z kousnutí na zcela jiné úrovni.

Obecně je komáří „svět“ velmi rozmanitý. I délka života tohoto hmyzu se liší. Samci, kteří se živí rostlinnou potravou, žijí v průměru méně než týden. Samice sající krev však své partnery několikanásobně přežívají. Dá se říci, že co se týče poměru délky života, komáři jsou si dokonce podobní lidem.

Mimochodem, někteří komáři jsou zcela neškodní: všichni, bez ohledu na pohlaví, preferují vegetariánskou stravu. Jsou to například tzv. zvonkohry neboli komáři škubání, a také komáři dlouhonohí. Pokud jde o komáry, kteří se nebrání pití krve, podle biologa v regionu nyní znatelně dominují komáři rodu „anopheles“, kteří jsou znatelně větší než jejich příbuzní. Při kousání spotřebují výrazně více krve, což bohužel zvyšuje pravděpodobnost, že přenášejí různé nemoci.

V současné době podle Rospotrebnadzoru dochází k intenzivnímu nárůstu aktivity klíšťat. Vrchol jejich aktivity se předpokládá na květen až červen.

Komáři začínají a vítězí

Pokud jde o předpovědi, ty nejsou pro lidi nijak zvlášť radostné, ale pro komáry vynikající. Podle Komarové letos čelila vážným záplavám stejná jižní část Altajského kraje.

Takové podmínky opět vytvářejí ráj pro komáry. Zároveň bude vše záviset na povětrnostních podmínkách. Faktem je, že komáři sami dokáží na svých malých křídlech urazit denně pouze 2–3 kilometry. Ale zadní vítr je může zanést mnohem dále: jak poznamenává odborník, dokonce i k překročení oceánů. Větry tak mohou hrát svou roli a rovnoměrně „rozmístit“ komáry po celém regionu, bez ohledu na sílu záplav.

A zvířata a ptáci, kteří se obvykle živí komáry, jsou v regionu stále špatně pozorováni. Podle odborníka je počasí pro vážky nepříznivé a ptáci, kteří aktivně loví komáry, jsou také téměř neviditelní. Biolog to také spojuje s povětrnostními anomáliemi a vysokou sluneční aktivitou. Komáři se s katastrofami vyrovnali lépe než jejich přirození nepřátelé.

Poslední nadějí zůstává ošetření proti komárům v různých oblastech: od lesů až po městské nádrže.

V roce 2024 byli obyvatelé Altajského kraje varováni před neobvyklou aktivitou komárů. Změna klimatu vytváří příznivé podmínky pro hmyz.