Příznaky, léčba a popis dysgrafie

Lékařská referenční kniha, internetový časopis o medicíně a zdraví. Informační a vzdělávací projekt s doplňkovými službami pro různé klienty:

• vnitřní směr: umístění reklamních informací na klinikách a lékárnách ve všech městech Ruské federace,
• dálkové studium pro lékárníky a lékaře,
• další služby, včetně vzorkování, obchodního marketingu, věrnostních projektů.

Dysgrafie je porucha procesů psaní způsobená poruchou vyšší duševní činnosti, která se projevuje výskytem opakovaných přetrvávajících chyb. Zároveň netrpí inteligence dítěte. Dysgrafie se často stává překážkou pro úspěšné zvládnutí gramatiky jazyka studenty.

Příznaky dysgrafie

S touto poruchou děti dělají při psaní spoustu „hloupých“ chyb, například nepíší velká písmena. Za to jsou často dospělými kárány a spolužáci se jim posmívají. Dítě tak začne odmítat chodit do školy, uzavírá se do sebe a rozvíjí depresivní stav.

Jedním z příznaků dysgrafie je, že si dítě plete písmena „Э“ a „З“ nebo „Ь“ a „Р“. Děti s touto patologií píší pod diktátem velmi pomalu a jejich rukopis je někdy tak nerovnoměrný, že je téměř nemožné ho rozeznat. Je třeba chápat, že pokud chyby v diktátech souvisejí s neznalostí gramatických pravidel dítěte, pak se nevztahují k pojmu dysgrafie.

Dysgrafie je charakterizována výskytem chyb v silných fonetických pozicích. Například dítě píše „korofa“ místo „cow“ nebo „dm“ místo „smoke“. Běžné pravopisné chyby se však obvykle vyskytují ve slabých pozicích. Řekněme, že místo „rostok“ dítě píše „rastok“.

O dysgrafii lze hovořit pouze u dětí školního věku, protože pro předškoláky je stále považována za jednu z variant fyziologické normy.

Dysgrafie se nepovažuje za samostatnou poruchu. Obvykle je tato patologie kombinována s různými neurologickými dysfunkcemi, poruchami zrakového, řečového, motorického nebo sluchového analyzátoru.

Příčiny dysgrafie

Aby dítě zvládlo správné psaní, musí si nejen pamatovat, jak se píší písmena, ale také dobře vnímat ústní řeč a mít alespoň průměrnou inteligenci. V případech, kdy k tvorbě mozkové kůry dochází nerovnoměrně pod vlivem nějakých důvodů, dochází k dysgrafii.

Poměrně často se u dětí vyrůstajících v dvojjazyčných rodinách pozorují příznaky dysgrafie.

Vývoj této patologie může být také spojen s genetickými důvody.

Jednou z příčin dysgrafie je, že dítě z určitých důvodů nedokáže pochopit organizaci a posloupnost potřebných informací, což vede k porušení posloupnosti při psaní písmen. V takových případech jsou děti nuceny psát velmi pomalu a pokud zvýší tempo psaní, okamžitě začnou dělat gramatické a interpunkční chyby.

Další příčinou dysgrafie může být nedostatečný stupeň zpracování vizuálních informací.

V následujících případech můžete mít podezření, že vaše dítě trpí dysgrafií:

• Dvojjazyčná rodina;
• Levoruké dítě (i když bylo přeškoleno);
• Dítě mělo problémy s vývojem řeči;
• Dítě má problémy s koncentrací a pamětí;
• Dítě chodilo do školy do sedmi let;
• Při psaní dítě nedoplňuje konce slov a přeskakuje písmena;
• Dochází k porušení fonetického vnímání („meloun“ – „tynya“);
• Vyskytují se problémy s výslovností a dítě píše slova přesně tak, jak je vyslovuje, například místo „ryba“ píše „lyba“.

Typy dysgrafie u dětí na základní škole

V současné době odborníci rozlišují u dětí na základní škole následující typy dysgrafie:

• Artikulační-akustická. Souvisí to s tím, že školák nedokáže správně vyslovovat hlásky. V důsledku toho si je při psaní vyslovuje nesprávně, a proto si slova zapisuje s chybami.
• Akustická. U tohoto typu dysgrafie mohou mladší školáci správně vyslovovat hlásky, ale pletou si je s jinými hláskami, které znějí podobně (syčivé hlásky: z-ž, s-š; znělé neznělé hlásky: z-s, d-t, b-p) a navíc nerozlišují mezi měkkostí jednotlivých hlásek.
• Optické. Vznikají potíže s rozlišováním a psaním písmen. Dítě přidává další kolečka, čárky, lepí a přeskakuje potřebná a někdy děti píší v opačném směru (zrcadlově).
• Problémy syntézy a analýzy jazyka. V tomto případě dítě opakuje nebo přeskakuje celá slova v psaní, přeskupuje písmena a slabiky nebo píše slova dohromady.
• Agramatická dysgrafie. Tento typ dysgrafie u dětí na základní škole je obvykle diagnostikován po ukončení druhé třídy, tedy v době, kdy děti získají dostatek informací o pravidlech pravopisu slov. Problém v tomto případě souvisí s tím, že děti nedokážou správně shodovat podstatné jméno s přídavným jménem, skloňují slova podle pádu a nesprávně určují svůj rod. V důsledku toho jsou nejtypičtějšími chybami následující: „jasné slunce“, „krásná kočka“ atd. Agramatická agrafie se obvykle pozoruje u dětí z dvojjazyčných rodin (dvojjazyčných) nebo u dětí studujících v cizím jazyce.

<img data-src=»https://promedicinu.ru/system/ckeditor_assets/pictures/55713ab521f4e5f73d0002c0/content_222.jpg» />Лечение дисграфии

Hlavní práci na korekci dysgrafie provádějí logopedi. Logopedické sezení by měla být strukturována s ohledem na formu a mechanismy poruch psané řeči. Obecné přístupy zahrnují:

• Doplňování mezer ve fonematických procesech a výslovnosti hlásek;
• Formování gramaticky správné řeči;
• Obohacování slovní zásoby;
• Tvorba propojené řeči.

Je důležité, aby během logopedických sezení specialista věnoval dostatečnou pozornost rozvoji jemné motoriky ruky, myšlení, paměti, prostorového a sluchového vnímání, analytických a syntetických procesů. Po dosažení určitých úspěchů v ústním projevu by měly být tyto úspěchy upevněny písemnými cvičeními.

Každý typ dysgrafie u dětí na základní škole samozřejmě vyžaduje individuální léčebné postupy. Pro překonání optické dysgrafie by se proto logopedická práce měla zaměřit na následující oblasti:

• Rozšíření objemu vizuální paměti;
• Rozvoj vizuální gnóze (vizuální vnímání, rozpoznávání velikosti, tvaru, barvy);
• Rozvoj sluchové a zrakové syntézy a analýzy;
• Tvorba časových a prostorových reprezentací;
• Zvládnutí grafických symbolů a rozvoj grafomotorických dovedností;
• Výuka schopnosti rozlišovat písmena, která mají kinetickou a optickou podobnost.

Jak ukazuje praxe, překonání optické dysgrafie je docela možné v poměrně krátkém čase, za předpokladu, že se kurzy konají pravidelně.

Prevence dysgrafie u dětí na základní škole

Žádný typ ústní i písemné řeči se neobjevuje z ničeho nic. Prevence dysgrafie u mladších školáků by proto měla začít doslova od prvních dnů jejich života a měla by věnovat velkou pozornost rozvoji řečových funkcí. V případě poruch řeči hrají v jejich rozvoji důležitou roli následující faktory:

• Sociální prostředí;
• Vnější prostředí;
• Anatomické a fyziologické schopnosti.

Prevence dysgrafie u dětí základní školy by měla být založena na kompenzačních schopnostech těla jakékoli osoby a zejména její nervové soustavy.

Normální vývoj řeči zahrnuje několik fází: vrkání, žvatlání, poté žvatlavý monolog a teprve poté dítě začne říkat svá první slova a o něco později z nich sestavovat věty. Každá fáze vývoje řeči by měla začít v určitém věku a trvat určitou dobu. Jakékoli narušení tohoto vývoje, jako je například absence vrkání, by mělo být pro rodiče varovným signálem!

Prevence dysgrafie u mladších školáků by měla začít již od jejich narození, zejména pokud má dítě určité řečové problémy.