Pravidla pro prořezávání jabloní různého věku.

Při rozhodování o prořezávání je nesmírně důležité věnovat pozornost biologickému stavu stromu – zanedbanosti koruny, stupni poškození stromu chorobami, zda minulou zimu nevymrzl atd. Proto je v každém konkrétním případě přístup k prořezávání individuální.

Jak je známo, jabloň aktivně dřevuje v mladém věku, ale v době zralosti a bohatého plodění je výživa větví již obtížná.

V této době růst větví znatelně slábne a začíná odumírání přerostlých ovocných větví. Zároveň 90–95 % úrody tvoří mladé plodové pupeny a pouze 5–10 % úrody tvoří staré plodové formace. Proto je nutné každoročním „osvěžujícím“ prořezáváním podporovat růst výhonků s plodnými pupeny a plodnic.

Během takového „osvěžujícího“ prořezávání se odstraňují suché, zlomené a nemocné větve, které se zkrátí až na zdravé dřevo. Kromě toho se podle potřeby koruna prořeďuje, přičemž se vyřezávají špatně umístěné větve, které korunu zastíní – především větve, které svírají ostrý úhel z kmene. Proč právě tyto větve?

Faktem je, že takové větve nejsou schopny odolat tíze vzrostlých plodů a často se praskají a odumírají, protože rány při praskání větví se téměř nikdy nepodaří zahojit. Kromě toho je pro zlepšení úrovně osvětlení koruny nutné odříznout větve rostoucí směrem ke středu koruny, radikálněji odříznout horní větve, a nikoli spodní – pak paprsky světla proniknou celou korunou a zajistí dobré plodění nejen v horní části koruny, ale i na spodních větvích.

Omlazující prořez jabloní:
a – otevření středu a snížení výšky
b – ředění
v – prořezávání visících větví
g – prořezávání v zóně ustupujícího růstu
d – odstranění přebytečných vršků

Při prořezávání koruny je třeba mít na paměti, že místo ořezávání velkého množství malých větví je lepší odstranit 1–2 velké – v tomto případě strom méně trpí zraněními, která mu byla způsobena. Zároveň ořezávání příliš velkého počtu větví může stromu způsobit nebezpečný stres, který bude mít za následek snížení počtu plodných pupenů.

Když se délka výhonků zkracuje (když se výhonky zkrátí pod 20-25 cm), bude kromě každoročního „osvěžujícího“ prořezávání k odstranění suchých a zahušťujících se výhonků nutný i lehký omlazující prořez. Nejprve se větve zastřihnou na dvou- až tříleté dřevo a poté se odstraní i staré oslabené letokruhy, které téměř neplodí, ale přesto spotřebují hodně živin. Současně se samozřejmě pravidelně odstraňují větve, které zahušťují korunu, aby se zvýšil počet výhonků a stimulovala plodnost.

Omlazení starých stromů

Omlazující prořezávání
a – tvorba vodních výhonků následující rok po prořezání
b – po zkrácení vrcholů

Jak je uvedeno výše, jabloně starší padesáti let se považují za staré.

Upřímně přiznávám, že s prořezáváním takových stromů nemám osobní zkušenosti, protože jsme byli kvůli rodinným okolnostem před téměř 15 lety nuceni prodat náš starý jablečný sad a dům v naší vlasti poblíž Jaroslavle.

V uralské zahradě jsou naše jabloně staré asi 25 let (nechci se mi pouštět do dokumentů kvůli přesným výpočtům). Vzhledem k tématu článku bych však i tak rád poskytl základní rady ohledně omlazení starých stromů. Podle mého názoru je v tomto ohledu nejatraktivnější metoda vyvinutá v Mičurinském sadu Timirjazevovy zemědělské akademie a na tu se zaměříme.

Ořezávání vršků
1 – první rok po prořezání
2 – druhý ročník
3 – třetí ročník
a – odstranění horní části
b – zkrácení vrcholu

Podle této metody se nejprve provede silný omlazovací řez na trvalkovém dřevě v polovině (objemově) koruny stromu ze strany lépe osvětleného meziřádku tak, aby prořezaná polovina koruny byla vysoká asi tři metry a široká asi dva metry. Druhá polovina koruny se letos neprořezává – díky tomu v tomto a následujících letech přináší pravidelnou úrodu.

Na řezané polovině koruny se tvoří výhonky (vodní výhonky) pro plodění.

Po 4-5 letech, kdy bývalé vodní výhonky již začaly produkovat dobrou úrodu velkých plodů, se odřízne druhá polovina koruny (zpočátku neřezaná), přičemž se na ní uříznuté silné výhonky také tvarují pro plodění.

V následujících letech se používá každoroční prořezávání k udržení koruny v požadované velikosti a prořezávání se provádí s ohledem na aktivní plodnost, aby se dosáhlo stabilních ročních úrod.

Toto dvoustupňové prořezávání vám umožňuje:

– každoročně získat střední sklizeň vysoce kvalitního ovoce;
— výrazně a rychle (za 3–5 let) zmenšit velikost stromu;
— udržovat a dokonce zvyšovat zimní odolnost stromu;
— výrazně (o 20–30 let nebo i více) prodloužit produktivní život stromu;
– výrazně zvýšit ekonomickou efektivitu prořezávání ovocných stromů.

Za zmínku stojí, že takový omlazující řez je nutné provést v roce očekávané velké úrody, která je dána velkým počtem plodných pupenů na stromě (obvykle po špatném předchozím roce). To pomáhá dosáhnout dobré úrody na neprořezané polovině koruny, což vede k omezení nadměrně silného růstu vodních výhonků na prořezané polovině, včasnému dokončení jejich růstu a kladení vrcholového pupenu (to pomůže udržet zimní odolnost stromu a urychlit plodění vodních výhonků).

Řezání zmrazených stromů

Zmrzlé stromy se prořezávají po přesném stanovení stupně jejich zmrznutí. Pokud jsou jednoleté větve a některé pupeny zmrzlé a malé plochy kůry nebo dřeva mají mírné poškození, pak se takové stromy prořezávají na jaře, přičemž se odstraňují větve, které jsou zjevně zmrzlé; vyřezávání suchých větví se provádí již na začátku léta.

V případě silnějšího zamrznutí se prořezávání odkládá na začátek vegetačního období, protože konečný závěr o stupni zamrznutí stromu lze učinit až na začátku léta. V tomto případě se zmrzlé fragmenty větví odřezávají v místech aktivního růstu výhonků až do zdravého dřeva.

Pokud není možné s naprostou přesností určit stupeň zamrznutí stromu, pak není třeba s jeho ořezáváním spěchat – je lepší počkat, až bude zcela zřejmé. Další rány způsobené stromu oslabenému zimou a zamrzlému jsou naprosto zbytečné – jen zhorší stres, ve kterém se rostlina nachází.

Světlana Šljachtina,
Jekatěrinburg