Květiny jsou symbolem blahobytu: majitelka květinářství LoraShen o výzvách během války – Ekonomická pravda

LoraShen je přední kyjevská květinářská společnost, která již přibližně 15 let udává trendy v oblasti květinového designu a dekorací. 107 členů týmu pečlivě vytváří jedinečné kytice, zdobí akce jakéhokoli rozsahu – od komorních svateb až po velké firemní akce, pracuje na interiérových instalacích pro značky a soukromé prostory a vyrábí vlastní keramiku.

Majitelka společnosti Larisa Shen hovořila o své cestě, lásce ke květinářství a o tom, jak podnikání v každém slova smyslu nadále vzkvétá v podmínkách totální války.

Majitelka květinářství LoraShen Larisa Shen

– Do květinářství jste se dostala jako sekretářka firmy a později se to stalo vaším životním dílem. Co vás nejvíce inspirovalo a motivovalo k tomu, abyste v tomto oboru pokračovala?

— Ano, všechno to začalo nečekaně. V roce 1995 jsem pracovala jako sekretářka v květinářské firmě. A floristika mě okamžitě fascinovala. Tehdy jsem poprvé viděla exotické květiny – cymbidium a další vzácné druhy orchidejí, strelitzie. To všechno bylo úplně nové a velmi vzrušující. Zajímalo mě, jak květináři vytvářejí kompozice, jak se kombinují barvy a tvary.

Květinářství se tehdy říkalo „aranžování“. Protože v evropském prostředí je to aranžování. A z nějakého důvodu se tu neuchytilo. Tehdy, v 90. letech, to bylo takto.

– Takže vaše láska ke floristice vznikla intuitivně? Neměla jste designérské vzdělání?

— Ano, všechno se stalo přirozeně. Studovala jsem dálkově na naší ekonomické univerzitě. Fakulta se jmenovala „Informační systémy v ekonomii“. Musela jsem být programátorkou účetních nebo ekonomických programů. Proto jsem po škole začala pracovat jako sekretářka, pak jako účetní. Později jsem už byla hlavní účetní společnosti „Kamelie“ (jedna z vlajkových lodí ukrajinského květinářství, produkce květin, založená v roce 1994 – EP).

Byl rok 1997. Daňový systém se teprve formoval, schvaloval se zákon o DPH. Navštěvovala jsem semináře, studovala a chápala inovace. Zároveň jsem si ale vždycky chtěla přečíst něco o umění, designu, kráse. Stanovila jsem si pravidlo: tři stránky účetního deníku – a pak si můžete dovolit beletrii nebo alba o umění a květinářství.

Zajímalo mě to. Květinářství se kdysi všichni snažili otevřít vlastní podniky. Radil jsem jim v oblasti marketingu, pomáhal jim s účetnictvím. A vybudoval jsem si kariéru účetního a finančního ředitele. Dokonce jsem absolvoval kurz finančního řízení na Kyjevsko-mohylanské akademii.

Květinový design pro country klub od LoraShen

A jednou mě vzali do Holandska na specializovanou květinovou výstavu, což byla jakási motivace k dobré práci účetní a finanční ředitelky „Camellia“. A s jednou z majitelek „Camellia“ jsme navštívily přednášku britských pěstitelů květin, kteří hovořili o formátu prodeje květin ve Velké Británii (jedná se o kytice v tradičních supermarketech a prémiových salonech).

Byl rok 2007. Britové se nás ptali, proč neprodáváme kytice v supermarketech. Vždycky jsem byla proaktivní, tak jsem si z výstavy vzala různé reklamní brožury a šla s nápady do supermarketů Furshet. Nabídla jsem jim tři kytice za tři ceny. Souhlasili. A s Kamélií jsme udělali pilotní projekt – 10 stojanů s kyticemi s možnostmi výběru za tři ceny pro 10 prodejen tohoto řetězce. A pak nastaly dva problémy.

– Co přesně?

— Prvním je, že běžní květináři nedokázali sestavit kytici, která by se vešla do ceny 25 hriven a prodala by se za 50 hriven. Proto jsme najali zkušené květináře, kteří už byli unavení z práce pro sebe a chtěli stabilitu.

Druhým problémem bylo, že spotřebitel nebyl připraven kupovat kytice v supermarketu. Zároveň byl paradoxně připraven kupovat v supermarketech květináče.

– V roce 2010 jste vstoupili na trh pod značkou LoraShen?

— V roce 2009 se v rámci „Camellia“ objevila značka LoraShen, myšlenkou bylo vytvořit značku s originálním květinářstvím na bázi firmy na výrobu květin. Ale právě v té době začala globální finanční krize. Firmy začaly ztrácet objemy výroby a zakázek a propouštět lidi. V „Camellii“ se mezi různými odděleními objevovaly rozdílné názory – měla by tato myšlenka pokračovat s novou značkou?

A pak nastal čas, abych se rozhodla, zda chci v tomto příběhu pokračovat, protože značka byla pojmenována po mně. Tehdy jsem neměla žádný podnikatelský plán ani sen: „Ach, chci květinový byznys.“ Ale stalo se, že jsem měla podporu svého obchodního partnera (je také spolumajitelem „Camellia“) a skvělí profesionální květináři byli připraveni jít se mnou do tohoto neznáma. Proto se v roce 2010 značka LoraShen úplně oddělila a začala pracovat samostatně. V té době nás bylo v týmu 18.

– Kolik stála nadace LoraShen?

— Zpočátku se utratilo hodně peněz. Některá čísla, která si pamatuji, jsou například 10 tisíc dolarů na vytvoření značky a vytvoření brandbooku. Investovali jsme spoustu peněz do partnerských akcí, kterých bylo mnoho. To znamená, že jsme si design dělali na vlastní náklady, jen abychom si získali jméno, zkušenosti a autoritu. Myslím, že jsme za to všechno utratili 300 tisíc dolarů.

Kytice vytvořená na počest Dne vyšivanky. Byla inspirována starobylou tradicí ukrajinského oděvu.

Myslím, že jsme značku spustili v roce 2010 a v roce 2013 proběhla „revoluce důstojnosti“ a museli jsme snížit počet zaměstnanců o 30 %.

Později, v letech 2015-2016, jsme se rozhodli zapojit se do aranžování výloh a sezónních dekorací. Pro firmu to byl nový směr. V té době jsme do těchto oblastí aktivně investovali: nákup prvních strojů, pronájem prostor pro výrobu a tak dále. Před totální ruskou invazí na Ukrajinu jsme ve firmě měli asi 104 lidí, šest oblastí činnosti.

– S jakými výzvami jste se potýkali při provozování svého podnikání od 24. února 2022?

— Kyjev byl téměř prázdný, bylo to město důchodců. Ale my jsme pokračovali v práci. Nezbylo nám ani jedno květinářství, jen jedna stážistka a několik projektových manažerů. Tak co dělat? V březnu 2022 jsem se poprvé po tolika letech v květinářství naučila, jak si sama vyrobit základní kytici.

První tři měsíce jsme každému platili 7500 XNUMX hřiven. Byla to minimální mzda. Byla stejná pro všechny, od uklízečky po cool designérku. Lidé se už začali krůček po krůčku vracet do Kyjeva. A já jsem byla vděčná všem, kteří pracovali ve studiu, a že byli ochotni pracovat za takových podmínek. Pomohlo to zachránit podnikání.

Ukrajina má stále slabou ekonomiku. V daňovém systému je odpad. V celním systému. To znamená, že se jedná o úmyslnou korupci, která je do systému zaváděna na státní úrovni. Každý to ví, všichni to víme na trhu, všichni se s tím vypořádáváme.

Trh nás reguluje tak, abychom všichni přežili a vydělali si spravedlivou cenu, kvalitní produkt, nějaká kreativní řešení, a tady stát vůbec není potřeba. Také nám brzdí a parazituje, odvádí pozornost a energii od soustředění.

Teď si myslím, že budoucnost patří umělé inteligenci. Pokud mluvíme o byznysu, určitě dojde ke kolosální transformaci. Jak ji využijeme? Zatím je těžké říct, protože válka nám neumožňuje s ní klidně pracovat. Přesto, když jezdím na mezinárodní výstavy v Paříži, Frankfurtu, chápu, že celý svět je v jednom proudu a my jsme v tom našem. Konkurence v Kyjevě se mimochodem zvýšila díky tomu, že na trh vstoupily firmy z Charkova a Oděsy. V hlavním městě je teď spousta květinářství.

– Řekněte nám o svých dodavatelích. Jak se změnili během první světové války?

— Neustále rozšiřujeme náš sortiment: je důležité neustále nacházet něco zajímavého, neobvyklého. Například, která květina se u nás prodává nejlépe? Co si o tom myslíte?

Tvorba dekorací pro nákupní centra je samostatnou větví podnikání LoraShen.

– Růže nebo pivoňka?

A ta negace květin? Když si u vás člověk objedná kytici a řekne, jen bez? Bez růže. To je ta hlavní negace květin. Když vidím statistiky za daný rok, růže se prodávají nejlépe. Proč? Protože je to velmi tradiční a velmi zřejmé. Zároveň, když prodáváte jen růže, daleko se nedostanete. Ale ani bez nich se neobejdete.

Existuje mnoho kvalitních růží od ukrajinských producentů – jak od firem, tak od farmářů. Ale nejlepší kvalitu a největší rozmanitost odrůd mají Ekvádor a Kolumbie.

Proto máme dvakrát týdně dovoz z Holandska. Holandsko totiž nastavilo formát květinového trhu tak, že se naučilo sbírat květiny z celého světa a prodávat je všem. Dokonce i Japonsko kupuje květiny z Holandska. A samozřejmě máme v našem sortimentu vždy květiny od ukrajinských výrobců. Ukrajinský květinový trh se také rozvíjí. Navíc se ukrajinští zahrádkáři neustále snaží rozšiřovat svůj sortiment, vyvíjet nové odrůdy a konkurence není malá, protože se objevují noví farmáři, kteří květiny pěstují. A myslím si, že to je moc fajn.

Teď už téměř vůbec nedovážíme eustomu, matthiolu, tulipán, pivoňku. A neustále hledáme řemeslníky, farmáře. Navíc je teď móda pro sušené květiny.

– Které prodejní kanály přinášejí ve čtvrtém roce války největší zisk?

— Pokud mluvíme o maloobchodě, tak ten je stále online. Lidé si už zvykli nakupovat online, existuje důvěra. Ale sváteční nebo svatební kytice jsou offline.

Výzdoba svatební síně květinami

Samostatným segmentem zisku jsou firemní zakázky. Například firemní krajinářství nebo květinářství pro kanceláře. Takoví klienti jsou velmi cenní, protože objednávky od nich jsou velmi předvídatelné a stálé.

Samozřejmě také eventy a design akcí. Ty jsou vždycky žádané. A také projekty výloh. Například posledních několik let jsme byli dodavatelem pro realizaci výloh pro TSUM. A také výlohy pro řetězec obchodů Roshen, dekorace pro River Mall, Ocean Plaza a další. Prostě máme samostatnou výrobu, je to jako samostatné odvětví podnikání pro tento projektový byznys. Protože už víme, že máme roční smlouvu v určitém objemu. Máme také samostatný směr krajinářství a tým zahradníků. Máme také vlastní keramickou manufakturu s autentickými kolekcemi váz a květináčů.

Návrh hlavního vchodu do Centrálního obchodního domu

A teď bohužel rozvíjíme i směr pohřebního květinářství. Vždycky jsme ho měli, i před válkou. Koneckonců, i poslední cesta by měla být krásná. Ale v zemi žádná kultura takového neexistuje. Měli jsme jakousi sovětskou kulturu pohřebních obřadů, smutnou a velmi děsivou. A všichni se stydí za tu novou, protože takové téma. Jednou jsme na Instagramu udělali příspěvek o pohřebním květinářství a hned jsme si vyslechli spoustu nenávisti, typu: „Nechceme se na to dívat.“ Ale památník by měl být krásný, přemýšlíme o tom, generujeme nová řešení. Máme věnce z pšenice, z pšenice a kaliny, aby to bylo oduševnělé. Navíc všichni stárneme (úsměv).

– Pamatujete si ty největší a nejdražší květinové objednávky?

— Jde o soukromé i firemní klienty. Za ta léta se toho hodně udělalo. Všechno je v portfoliu na webových stránkách. Pamatuji si současné návrhy SPA komplexu v Bukovelu ze sušených květin a umělých rostlin. Loni to bylo v Dněpru SPA Tsunami.

Mezi ty nejrozsáhlejší bych zařadil: aranžování výloh pro TSUM a obchody Roshen, vytvoření instalace věnované dílu Marie Primačenkové pro Ukrainian Fashion Week a výzdobu Etno festivalu pro River Mall.

– Proč je vždycky důležité kupovat květiny, a to i během války?

— Protože je to dostupný luxus a dostupná radost. Květiny jsou něco, co nás obklopuje, je to zázrak přírody, kterého se můžeme snadno dotknout. Mám-li květiny, pak mám radost, mám pohodu. Zdá se mi, že teď, v době války, je to to hlavní.

Ve čtvrtek 24. července si správně vybereme kytici a staráme se o sebe. Jaký svátek se dnes slaví v Rusku a ve světě? Jaké neobvyklé věci se staly? Povíme vám v Dobro.Media.

Jaký svátek je dnes v Rusku a ve světě?

Den květinářů

Rusko dnes slaví Den květinářů. Je věnován zástupcům této profese, bez kterých se žádný svátek neobejde.

Náborové agentury řadí floristiku mezi kreativní profese. Péče o květiny vyžaduje nejen hluboké znalosti botaniky a praktické zkušenosti. Specialista musí mít smysl pro estetiku a vizuální harmonii.

Dobrá kytice kombinuje maximálně tři odstíny. Zároveň je přísně zakázáno sbírat lilie a narcisy v jedné kompozici, protože ty vylučují viskózní šťávu, která ucpává stonky ostatních rostlin. Mezi zakázané páry patří tulipány a konvalinky, stejně jako růže a karafiáty. Výhodnou variantou jsou růžové pivoňky v kombinaci s bílou gypsofilou.

Mezinárodní den péče o sebe

24. července je Mezinárodní den péče o sebe. Dnes je nejlepší čas zkontrolovat si zdraví a dopřát si příjemné překvapení.

Nic neposiluje tělo lépe než pravidelné cvičení. Nesprávná technika cvičení a neopatrnost však mohou během tréninku vést ke zraněním.

Přečtěte si náš článek a zjistěte, na co si dát pozor při sportování a jak minimalizovat rizika.

Jaké další svátky se slaví 24. července v různých zemích světa?

• Den Pythagorovy věty
• Den katastrálního inženýra
• Narozeniny instantní kávy.

Nenechte si ujít důležité svátky v červenci 2025:
Jaké svátky se slaví v červenci 2025 v Rusku – výrobní kalendář

Jaký je dnes pravoslavný svátek?

Den památky svaté apoštolům rovné kněžny Olgy

Pravoslavná církev si 24. července připomíná vládkyni Rusi, která jako první přijala křesťanství – rovnoapoštolskou kněžnu Olgu.

Mnozí si z dějepisu ve škole pamatují, jak se Olga pomstila Drevlanům za brutální vraždu svého manžela, knížete Igora. Světští lidé jsou často překvapeni, jak církev kanonizovala princeznu, která zničila celou osadu, včetně žen a dětí?

Díla Olgy, rovnoprávné apoštolům, položila základy křesťanství v naší zemi. Bez ní by se Rusko nestalo sjednoceným pravoslavným státem, jakým bylo před Říjnovou revolucí. Diskuse o zkaženosti princezny Olgy probíhají již více než století.

Pravoslaví učí, že svatý není bezhříšný člověk (takoví lidé neexistují), ale ten, kdo se vší silou snaží o Boha. V životech křesťanů existují různá pokušení a svádění; lidé na cestě k božské podobě často chybují. Výsledek života však není určen počtem dobrých skutků, jak si myslí protestanti, ale hloubkou víry a pokání.

Svatá Olga je modlena za spásu Ruska a posílení víry. Nezapomeňte dnes poblahopřát dívkám jménem Olga k jejich jmeninám.

Jaké další církevní svátky se dnes slaví?

• Objev ostatků svatého mučedníka Hilariona (Troitského), arcibiskupa z Vereje
• Svátek ikony Matky Boží Okovecké.

Přečtěte si o pravoslavných svátcích v červenci 2025:
Pravoslavné svátky v červenci 2025: důležitá data a postní dny

Zajímavé události z 24. července: Co se v tento den stalo

1728 rok – na Kamčatce se mořeplavec Vitus Bering vydal na severní plavbu na lodi „Svatý Gabriel“.

1790 rok – Pád meteoritu byl poprvé zaznamenán ve Francii.

1925 rok – Lidový komisař vnitra SSSR (NKVD) schválil chartu Společnosti přátel sovětské kinematografie. Téhož dne byl zvolen předseda – stal se jím Felix Dzeržinskij.

1928 rok – umělec Nikolaj Roerich spolu se svou ženou založil Institut himálajských studií.

1981 rok – V Itálii byla zakázána činnost zednářských lóží a tajných společností.

Kdo se narodil 24. července?

Simon Bolivar – 1783Latinskoamerický generál a národní hrdina Venezuely. Bojoval za nezávislost Jižní Ameriky na španělských kolonizátorech. Za cenu revoluce a občanské války Bolívar osvobodil svou vlast.

Alexandre Dumas – 1802Francouzský spisovatel a autor legendárních románů Tři mušketýři a Hrabě Monte Cristo. Dramatikův život byl zřídka klidný. Za týden se Dumasovi podařilo vydat se na vykopávky starověkého města Pompejí, odevzdat novou kapitolu románu a začít milostný vztah.

Nikolaj Černyševskij – 1828Ruský spisovatel, filozof a autor provokativního románu Co dělat?. Je označován za jednoho z nejopozičnějších spisovatelů v ruských dějinách.

Svátek má 24. července

• Arkady
• Eufemie
• Lev
• Nikodémus
• Olga

Redakce Dobro.Media dříve psala o tom, jaké lidové znaky se dodržují 24. července a co by se v tento den dělat nemělo.